Vyšetření vícečetných těhotenství

Ultrazvuková vyšetření u vícečetných těhotenství

Pokud jste se dozvěděli, že čekáte dvojčátka, nebo dokonce trojčátka/čtyřčata, počítejte s tím, že vícečetná těhotenství jsou více riziková než jednočetná a měla by se proto ultrazvukem kontrolovat častěji a podrobněji.

Vícečetná těhotenství jsou riziková především kvůli zvýšenému riziku potratu a předčasného porodu a riziku zaostávání růstu miminka/miminek ve druhé polovině těhotenství. U jednovaječných vícečetných těhotenství, u kterých miminka sdílí společnou placentu, je navíc zvýšené riziko výskytu orgánových vad a vzniku tzv. syndromu feto-fetální transfúze a anémie-polycytémie. Zvýšené je i riziko zdravotních potíží u budoucí maminky, jakými jsou anémie, těhotenská cukrovka, preeklampsie a další.

V ideálním případě by měla být u všech vícečetných těhotenství provedena tato vyšetření:

U jednovaječných monochoriálních těhotenství, kde více miminek sdílí jednu společnou placentu, by měla být navíc provedena tato ultrazvuková vyšetření:

Během celého ultrazvukového vyšetření vám v našem centru popisujeme, co právě vyšetřujeme. Vše můžete s námi pozorovat na monitoru. Po skončení vám v počítači ukážeme na grafech růst miminek a srozumitelně vám vysvětlíme výsledek celého vyšetření. Při abnormálním výsledku s vámi probereme možnosti dalšího postupu. 

Celé vyšetření s vysvětlením výsledků trvá u dvojčat okolo 90 minut, u trojčat a čtyřčat ještě déle. Přítomnost partnera či někoho blízkého je u nás samozřejmostí a z vyšetření od nás obdržíte dvě fotografie každého z miminek, tzn. u dvojčat celkem čtyři fotografie). Podrobnou zprávu vám do týdne zašleme elektronicky.

Chcete-li se o vícečetných těhotenstvích dozvědět více, přečtěte odpovědi na nejčastěji kladené otázky.

Často kladené otázky

Jak častá jsou vícečetná těhotenství?
Vícečetná těhotenství jsou podstatně méně častá než jednočetná, v současnosti tvoří přibližně 3 % těhotenství. Výskyt dvojčetných těhotenství však stále stoupá a to kvůli stoupajícímu počtu těhotenství vznikajících  po hormonální léčbě (podpora ovulace u žen) a pomocí asistované reprodukce (IVF- umělé oplodnění), ale i otěhotnění do půl roku po vysazení antikoncepce. Vyšší pravděpodobnost vzniku vícečetného těhotenství je i u maminek v pokročilejším věku.
Co je to chorionicita, kdy a jak se určuje a proč je informace o ní extrémně důležitá?
Chorionicita je termín, kterým se u vícečetných těhotenství popisuje počet placent. Dvojvaječná dvojčátka mají vždy každé svou vlastní placentu, ale u části jednovaječných dvojčátek je jedna placenta sdílená oběma miminky. Určit chorionicitu lze ultrazvukem do 14. týdne těhotenství, od 15. týdne se  k ní při stejném pohlaví miminek již s jistotou nelze vyjádřit. 

Pokud má každé z dvojčátek svoji placentu, označuje se těhotenství jako bichoriální. Pokud sdílejí dvojčátka společnou placentu, označuje se takové těhotenství jako monochoriální. 

U monochoriálních vícečetných těhotenství hrozí kvůli společné placentě vznik řady komplikací, které se u bichoriálních těhotenství nevyskytují.  Krevní oběhy miminek jsou ve společné placentě propojeny a miminka sdílí část krve. Pokud jedno miminko odumře, může do něj druhé miminko vykrvácet a umřít také, i když bylo zdravé. Navíc mohou miminka nerovnoměrně sdílet placentu a množství krve a s tím hrozí riziko vzniku komplikací jakými jsou selektivní zaostávání růstu miminka, tzv. syndrom feto-fetální transfúze a tzv. anémie-polycytémie sekvence.

Jak vznikají dvojvaječná dvojčátka, jak jsou častá a jak rizikové je toto těhotenství?
Dvojvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček dvěma spermiemi. Každé miminko má svou vlastní placentu i obě plodové blány, stejně jako genetickou výbavu. Tato dvojčata mohou být proto i různého pohlaví.
Dvojvaječná dvojčata jsou mnohem více častá než jednovaječná, tvoří 75 % dvojčat, a jsou také nejméně riziková.
Jak vznikají jednovaječná dvojčátka, jak jsou častá a jak rizikové je toto těhotenství?

Jednovaječná dvojčata vznikají oplodněním jednoho vajíčka jednou spermií. Oplozené vajíčko se pak rozdělí na dvě a tato dvojčata mají proto vždy stejné pohlaví a stejný genetický základ (stejný vzhled, krevní skupinu, atd.). Jednovaječná dvojčata tvoří 25 %  z celkového počtu dvojčat.

V závislosti na době rozdělení vajíčka se jednovaječná vícečetná těhotenství liší tím, zda má každé miminko svou placentu a plodové obaly, či dvě miminka dohromady sdílí jednu placentu a případně i plodové obaly. A právě počet placent a plodových obalů určuje rizikovost jednovaječného těhotenství.

  • Pokud se vajíčko rozdělí do 3 dnů po oplodnění, má každé miminko svou vlastní placentu i dva plodové obaly stejně jako je tomu u dvojvaječných dvojčat. Toto těhotenství se nazývá bichoriální biamniální a je nejméně rizikové ze všech jednovaječných dvojčetných těhotenství.
  • Dojde-li k rozdělení rýhujícího se vajíčka mezi 3. a 7. dnem od početí, sdílejí obě miminka jednu společnou placentu a jeden vnější plodový obal, ale každé je umístěno ještě zvlášť uprostřed vlastního vnitřního plodového obalu. Toto těhotenství se nazývá monochoriální biamniální.  Ve společné placentě jsou cévní spojky mezi krevními oběhy miminek, která spolu sdílí část krve. Tato těhotenství jsou velmi riziková, protože přibližně u třetiny z nich dojde k nerovnováze sdílení krve mezi miminky nebo nerovnoměrnému rozdělení placenty. Dochází pak k tzv. feto-fetální transfúzi, selektivnímu zaostávání růstu jednoho z miminek nebo ke vzniku anémie u jednoho a polycytémie (příliš mnoho červených krvinek) u druhého miminka.
  • Dojde-li k rozdělení oplozeného vajíčka mezi 8. a 12. dnem, sdílejí obě miminka dvojčata jednu společnou placentu a vyvíjejí se v jedné společné dutině (nejsou oddělena žádnou plodovou blánou). Tato těhotenství se nazývají monochoriální monoamniální a jsou relativně vzácná. Jsou také riziková, protože miminka mají velmi blízko u sebe úpony pupečníku a hrozí, že se pupečníky do sebe navzájem zamotají, zaškrtí, a tím se zamezí přívodu krve s živinami a kyslíkem k miminkům.
  • Dojde-li k rozdělení oplozeného rýhujícího se vajíčka po 13. dni, nemůže již dojít k úplnému rozdělení a vznikají tak dvě částečně srostlé bytosti, tzv. siamská dvojčata. Tato miminka jsou navzájem propojena, nejčastěji hrudníčkem, ale i hlavičkou, pánví a jinými částmi těla. U těchto těhotenství se většinou kvůli špatné prognóze rodičům navrhuje ukončit těhotenství.
Co je to selektivní zaostávání růstu jednoho z miminek a jak se řeší?
Selektivní zaostávání v růstu jednoho z miminek je komplikací, při které jedno miminko zaostává v růstu, zatímco druhé roste normálně a má i normální množství plodové vody. K této komplikaci dochází především u jednovaječných dvojčat/trojčat s jednou společnou placentou, která je nerovnoměrně rozdělena mezi plody. Menší plod má příliš malou část placenty a dostává přes ni kvůli tomu příliš málo živin a kyslíku. Zaostává v růstu a může v závažném případě až odumřít. Pokud dojde při jedné společné placentě k odumření jednoho z miminek, je ohroženo i druhé – může kvůli cévním spojkám v placentě vykrvácet do krevního oběhu mrtvého sourozence. Proto se u vícečetných těhotenství pravidelně kontroluje ultrazvukem růst miminek a pokud některé hůře roste, i stav jeho krevního oběhu.  Pokud začne být příliš malé miminko ohroženo na životě, je potřeba provést endoskopickou operaci, při které se zavede do dutiny děložní trubičkou optika a laserové vlákno a přepálí se cévní spojky v placentě. Placenta se tak v podstatě rozdělí na dvě, každé miminko má svoji placentu.
Co je to syndrom feto-fetální transfúze, a jak se řeší?
Syndrom feto-fetální transfúze je komplikací, ke které dochází pouze u jednovaječných monochoriálních biamniálních dvojčat (tj. miminka sdílí společnou placentu, ale každé má svůj vnitřní plodový obal), a to obvykle mezi 16. a 26. týdnem těhotenství. Je způsobena přítomností cévních spojek mezi krevními oběhy miminek ve společné placentě. V 1/3 monochoriálních biamniálních dvojčat dojde k nerovnoměrnému sdílení krve, kdy jedno miminko dostává příliš málo krve s živinami a kyslíkem a růstově zaostává, zatímco druhé dostává příliš mnoho krve a tento velký objem nezvládá přečerpávat jeho srdíčko. V polovině případů je nerovnováha sdílení krve jen mírná, pravidelně se monitoruje ultrazvukem a postupně se sama upraví. V druhé polovině případů se situace postupně stane závažnou a hrozí odumření příliš malého miminka pro nedostatek živin a kyslíku i/nebo příliš velkého miminka kvůli srdečnímu selhání. Tento závažný stav se obvykle řeší endoskopickou operací, kdy se do dělohy zavede trubičkou optika a laserové vlákno a přepálí se cévní spojky v placentě. Placenta se tak v podstatě rozdělí na dvě, každé miminko má svoji placentu, a tím přestane docházet ke sdílení krve mezi miminky. Výjimečně se při velmi špatném stavu jednoho z miminek navrhuje rodičům redukce těhotenství ze dvou na jedno miminko, kdy se přeruší pupečník velmi nemocného miminka svorkou či přepálením pupečníku.
Co je to anémie-polycytémie sekvence a jak se řeší?
Anémie-polycytémie sekvence je komplikací, ke které dochází pouze u jednovaječných monochoriálních biamniálních dvojčat (tj. miminka sdílí společnou placentu, ale každé má svůj vnitřní plodový obal) a to obvykle v druhé polovině těhotenství. Nejčastěji k ní dochází u dvojčat, kde byla provedena endoskopická operace kvůli syndromu feto-fetální transfúze, ale nedošlo k přepálení všech cévních spojek placenty. Je způsobena přítomností drobných cévních spojek mezi tepnami a žílami miminek ve společné placentě, Jedno miminko má hodně červených krvinek a druhé příliš málo. U miminka s příliš hustou krví hrozí trombóza (ucpání cév), oproti tomu miminko s příliš naředěnou krví dostává příliš málo živin a kyslíku. Situace se monitoruje ultrazvukem a při ohrožení miminek se provádí léčba buď transfúzí krve přes pupečník, nebo se opět provádí endoskopická operace, kdy se do dělohy zavede trubičkou optika a laserové vlákno a přepálí se cévní spojky v placentě, nebo se v pokročilejším stádiu těhotenství miminka porodí a léčí se po porodu transfúzí a infúzemi.
Co když je zjištěn výskyt závažné vady jen u jednoho z miminek?

Podle výskytu vady a typu vícečetného těhotenství by měl být s maminkou probrán další postup.

  • Pokud má každé miminko svou placentu, je možné při opravdu závažné vadě těhotenství redukovat ze 2 na 1 miminko a to injekcí KCl (chlorid draselný) do srdce postiženého miminka.
  • Pokud miminka sdílí placentu, je redukce těhotenství při závažné vadě jednoho miminka obtížnější. Musí se laserem, radiofrekvenční vlnou či svorkou uzavřít pupečník nemocného plodu.
  • Redukce těhotenství bohužel zvyšuje riziko potratu a předčasného porodu. Riziko těchto komplikací je nižší, pokud se vada zjistí v prvním trimestru, v tuto dobu zvyšuje pouze o 7 % riziko potratu a o 6 % riziko předčasného porodu. Pokud se vada zjistí až po 16. týdnu, stoupne riziko potratu na 15 % a riziko předčasného porodu na 20 %.  Proto se v případě výskytu vad neslučitelných se životem redukce těhotenství obvykle nedoporučuje.
Může provádět ultrazvuková vyšetření u dvojčat každý gynekolog?
Vyšetření dvojčat či dokonce trojčat  je mnohem obtížnější než vyšetření pouze jednoho miminka. Proto se doporučuje jejich sledování na specializovaných pracovištích.
Proč docházet na ultrazvuková vyšetření při vícečetném těhotenství k nám a ne jinam?
Protože vy i vaše miminka dostanete péči na špičkové úrovni, kterou si zasloužíte. 
Díky nejmodernějším ultrazvukům značky Samsung a kombinaci 2D a 3D ultrazvuku dokážeme podrobně vyšetřit miminku všechny orgány a zachytit včas případné abnormality. Používáme špičkové přístroje a všichni naši lékaři jsou držiteli certifikátů Fetal Medicine Foundation na všechna ultrazvuková vyšetření miminka. 

Jsme nestátní zdravotnické zařízení a klientky si u nás cení nadstandardní péče, příjemného prostředí a laskavého a vysoce odborného přístupu. Každé mamince věnujeme dostatek času, přistupujeme k ní individuálně a respektujeme její rozhodnutí týkající se volby dalšího postupu.

Jak u nás probíhá vyšetření vícečetných těhotenství?
Nejprve zjistíme a zapíšeme vaše osobní a anamnestické údaje a prohlédneme si výsledky všech předchozích testů a vyšetření týkajících se vývoje těhotenství.

V prvním trimestru s jistotou určíme, kolik miminek čekáte a zda má každé miminko svou placentu. V tuto dobu určíme také riziko nejčastějších genetických vad miminek a vyloučíme 50% jejich orgánových vad. Dle počtu placent u dvojčat či trojčat/čtyřčat kontrolujeme dále v pravidelných intervalech  růst miminek a vývoj jejich orgánů, u těhotenství s jednou sdílenou placentou vyšetřujeme navíc tzv. Dopplerovským vyšetřením stav krevního oběhu miminek. Ve 20.-22. týdnu určíme změřením délky kanálu děložního hrdla riziko předčasného porodu. Při vyšetření se řídíme zásadami Fetal Medicine Foundation v Londýně a všichni lékaři mají FMF certifikát na všechny typy ultrazvukových vyšetření v těhotenství.

Během každého ultrazvukového vyšetření vám popisujeme, co právě vyšetřujeme. Vše můžete s námi vidět na monitoru. Po skončení vám v počítači na grafech ukážeme, jak miminka rostou a vysvětlíme vám výsledek celého vyšetření. Seznámíme vás s dalším vhodným postupem ohledně testů a ultrazvukových vyšetření. 

Celé vyšetření s vysvětlením výsledků trvá obvykle okolo 90 minut, přítomnost partnera či někoho blízkého je u nás samozřejmostí.

Co od nás z vyšetření dostanete?

Z  vyšetření od nás obdržíte dvě fotografie každého miminka, tzn. u dvojčat celkem čtyři fotografie. Podrobnou zprávu vám do týdne zašleme elektronicky. Za příplatek si můžete pořídit další fotografie či videozáznam na námi poskytnutý DVD disk nebo na váš vlastní USB flash disk. USB flash disk musí být nepoužitý, chráníme  se tím před zavirováním našich přístrojů.

Volejte: +420 737 220 878